Informace o obcích svazku

Četné archeologické nálezy dosvědčují, že historie obce sahá až do pradávna. Sídliště zde měl již pravěký člověk, později pak Keltové, Germáni a v polovině prvního tisíciletí se zde objevují první slovanské kmeny. Název obce pravděpodobně vzešel z období 11. nebo 12. století, kdy osada vzešla do vlastnictví pána jménem Archleb. Od jeho jména pak pravděpodobně vzešel název obce. První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1349, kdy vlastník obce Bohuš ze Zdenic dal zapsat polovinu obce do zemských desek na svého syna Víta – arcidiákona olomouckého. Od 14. století až do roku 1622 se na panství střídali různí majitelé. Posledními majiteli před výše uvedeným letopočtem byli páni z Kounic a na Slavkově. Po tomto letopočtu však v důsledku odboje těchto pánů proti císaři Ferdinandu II. a následnému potlačení tohoto odboje v bitvě na Bílé Hoře byl majetek pánů z Kounic a na Slavkově zabaven a tudíž i Archlebov. Novými majiteli Archlebova se stali za věrné služby císaři Liechtensteinové. Tito panství vlastnili až do pozemkové reformy po první světové válce. Původně měla obec podstatně více obyvatel, než v současnosti. Četné pohromy ve formě válek nebo epidemií od 17. do 19. století však zapříčinily, že obec strádala a tím docházelo i k úbytku obyvatel. Dominantou obce je kostel, zasvěcený sv. Šebastiánovi a sv. Rochu. Původně pochází z let 1729 až 1731 a stával na místě současného kostela. Původní kostel připomínají již jen zbytky pevnostních zdí se střílnami. Další dominantou v obci je škola, pocházející z 50. let minulého století. Zajímavostí je i výklenková kaplička, poklona sv. Janu Nepomuckému, jejíž stáří se odhaduje na první polovinu 18. století. Tradiční krojované hody jsou přehlídkou místních krojů a zvyků. Konají se každoročně vždy třetí neděli v srpnu na počest svátku sv. Rocha. V současné době má obec cca 900 obyvatel.

Kontakty:

• Obecní úřad Archlebov, č. 2, 696 33 Archlebov
• Tel.: 518 633 522
• E-mail: obecniurad@obecarchlebov.cz
• www.obecarchlebov.cz

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1141, kdy Dambořice příslušely břeclavskému hradnímu kostelu. Koncem 13. století byly Dambořice už zcela světským majetkem. Důležitost obce spočívala v tom, že ležela na obchodní cestě z Násedlovic na Hostěrádky a dále pak na Brno. V roce 1322 byla již obec velkou osadou s rozšířenou návsí. Podle zasvěcení kostela sv. Martinu z Tours šlo v té době pravděpodobně o osadu trhovou a řemeslnickou, což dokládají i archeologické nálezy. Jedná se především o nálezy keramiky z 15. století (předhabánské období). Kolem roku 1500 se obec rozrostla o Novou ulici, která se stala lokalitou selských gruntů. Od roku 1531 vlastnil Dambořice zemský hejtman Jan Kuna. Za jeho vlastnictví došlo k velkému rozmachu. Především to byla výstavba kostela, dále pak podpora hospodářství (obnovil činnost pivovaru, založil rybníky a rozšířil vinařství). V roce 1534 pak byly Dambořice povýšeny na městečko s výsadou pořádání týdenních a výročních trhů. Obchodní rozmach pak podtrhlo koncem 16. století založení židovské obce, která se v obci zachovala až do 20. století. Neblahý vliv na rozvoj hospodářství v obci měla třicetiletá válka. Dochází k jeho úpadku. Především z toho důvodu klesl koncem 17. století počet obyvatel na pouhých 400. Postupem času se pak rozvíjelo řemeslnictví a nádenictví, ale především vinohradnictví. Rozmach vinohradnictví vrcholil ve druhé polovině 18. století. Především zásluhou židovské obce dochází k postupnému rozmachu obce, který pak vrcholí v polovině 19. století, kdy zde obec židovská v roce 1868 zbudovala empírovou synagogu. Tato však byla v roce 1948 zbořena. Postupný nárůst obyvatel vrcholí kolem roku 1900, kdy má obec něco přes 2000 obyvatel. V současné době se počet obyvatel ustálil na 1350. Na katastru obce se nacházejí i tři státem chráněné památky. Jedná se o kostel, zasvěcený sv. Martinu Tourskému a sv. Cyrilu a Metoději. Dále je to ohradní zeď kolem kostela se dvěma branami, pocházející z 18. století a v neposlední řadě pak je to židovský hřbitov. Za zmínku stojí i skutečnost, že v současné době najdeme na katastru obce významné naleziště ropy a zemního plynu (55% z celkové produkce těchto surovin v ČR). Z přírodních zajímavostí je třeba zmínit výskyt bobra evropského, jež zde byl uměle vysazen a nadmíru se mu zde daří. Dále v místním potoce Salajka můžeme spatřit ondatru pyžmovou. Při procházce po Naučné stezce Ždánickým lesem se pak můžeme kochat krásami místní přírody.

• Obecní úřad Dambořice, Pod Kostelem 69, 696 35 Dambořice
• Tel.: 518 631 325
• E-mail: starosta@damborice.cz
• www.damborice.cz

Původně se obec jmenovala Dražovice podle Bruna z Dražovic, který zde sídlil. Po jeho smrti připadla obec markraběti Karlovi, jež pak obec v r. 1341 daroval nově založenému klášteru benediktinek v Pustiměři. Svou polohou poblíž uherské cesty měla obec předpoklady k rozkvětu a rozvoji. Proto již ve 14. století se obec stává městečkem se zřízeným mýtem a přiznaným hrdelním právem. Poblíž obce bývaly dle pověsti dva rybníky – Horní a Dolní, kde se vyskytovalo bujné vodní rostlinstvo a množství ptactva, především pak divokých hus. Divoká husa se proto dostala jak na obecní pečeť, tak i později na obecní znak a prapor. Pověst rovněž vzpomíná, že na jednom z rybníků stávala tvrz Dražejov. Jako důkaz mohou posloužit četné nálezy různého starobylého nářadí v této lokalitě. Dominantou obce je kaplička se zvonicí, kterou dal vystavět v r. 1892 kníže Jan z Liechtensteina. Jedná se o stavbu v alpském stylu, kde ve vížce zvonice najdeme zvon s nápisem CLEMENS STECHER IN BRINN 1792 a rovněž i reliéfy ukřižovaného Krista a sv. Jana – patrona obce. Nejstarší kulturní památkou v obci je však socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z r. 1816 a stojící naproti zvoničky přes cestu. V současné době byly v katastru obce vybudovány dva rybníky, sloužící k vytvoření nového biotypu v lokalitě a k zadržení vody v krajině. Mezi nejznámější kulturní a folklorní akce v obci patří tradiční hody, pořádané každoročně v srpnu.

• Obec Dražůvky, Dražůvky č. 114, 696 33 Archlebov
• Tel.: 518 633 526
• E-mail: obec.drazuvky@tiscali.cz
• www.drazuvky.cz

Ačkoliv první zmínka o obci pochází z roku 1131 jako o zeměpanské osadě, četné archeologické nálezy dokládají první známky osídlení z doby neolitu, později pak z pozdní doby kamenné a z doby bronzové i železné. Prvním známým částečným (polovinou) majitelem byl Smil ze Střílek. Tento svou část pak postoupil cisterciánskému klášteru ve Vizovicích. Druhou polovinu pak vlastnil Bruno z Dražovic, kdy po jeho smrti přešel majetek do vlastnictví markraběte Karla (pozdějšího císaře Karla IV.). Tento pak daroval majetek klášteru benediktinek v Pustiměři u Vyškova. Nejmenší část osady patřila v té době synovci Karla IV. Joštovi. Tento pak dal majetek darem Zdeňkovi ze Šternberka. Od roku 1548 se obec stala majetkem Jana Ždánického ze Zástrízl. Po bělohorské bitvě se v roce 1622 stává obec na tři století majetkem Liechtensteinů. Z tradičních velmi starých řemesel se v obci zachovalo pálení dřevěného uhlí. Jenom dřevěné milíře nahradily v minulém století ocelové kruhové pece. Dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla, pocházející z let 1803 až 1805. Mezi další zajímavé stavby v obci patří budova fary z roku 1914, kterou zdobí fresková malba „Ježíše, dobrého pastýře“, a budova školy z roku 1900. Mohutné lípy již z dálky upozorňují na kapličku v Kučích. V části obce U hasičské zbrojnice pak najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého. Přestože obec leží na hanácko - slováckém pomezí, mluví se zde většinou hanáckým nářečím. Místní kroj však nezapře jak Hanou, tak i Slovácko. Folklorní tradice jsou v obci zachovávány soubory Habřéci a Lovečánek. Z ostatních spolků je třeba vzpomenout fotbalový oddíl Sokol, občanské sdružení Jordánek, sbor dobrovolných hasičů, svaz zahrádkářů a myslivecké sdružení. Tradičními společenskými akcemi v obci jsou v únoru maškarní ostatky, v červnu Petropavelský výlet a v červenci letní noc. Nejvýznamnější akcí jsou pak vždy každou třetí neděli v říjnu tradiční krojované hody. Pro chvíle odpočinku pak slouží obyvatelům malé hřiště u lesa s dětským koutkem. Jelikož obcí prochází značené turistické a cykloturistické trasy, jakož i naučná stezka Ždánickým lesem, je obec vhodným východiskem pro turistické výlety. V současnosti má obec cca 775 obyvatel.

• Obecní úřad Lovčice, č. 118, 696 39 Lovčice
• Tel.: 518 633 420
• E-mail: ou.lovcice@iol.cz
• www.lovcice.cz

Obec je poprvé písemně zmiňována v r. 1327, kdy patřila klášteru královny Elišky Rejčky na Starém Brně. Pak se zde vystřídala řada zemanských rodů. Do 15. století stávala ves asi 1 km západně od nynějšího stanoviště, v údolí Spáleného potoka. Budování velkých rybníků i události při česko uherských válkách měly za následek přeložení obce na nynější místo. Těžké období prožívala vesnice i za třicetileté války, kdy téměř zanikla. V té době zanikly i dvě obce Schonstrass a Schonhof, které se nacházely v nynějším katastru obce. Obcí prochází stará obchodní a vojenská cesta „hradská“, která vedla od Brna přes Holubice, Ždánický les, do Čejče, Hodonína a dále na Slovensko. Od roku 1622 až do 19. století patřily Násedlovice spolu s dalšími okolními vesnicemi knížecímu rodu Liechtensteinů. Záhy po vydání tolerančního patentu, již v r. 1784, se přihlásila řada obyvatel k evangelickému vyznání. Postupně si v obci vybudovali vlastní hřbitov, zvonici i modlitebnu, o které se pečlivě starají. Nejstarší stavbou v obci jsou budovy bývalého statku z konce 18. století a při nich stojící zvonice sv. Václava z r. 1825, která sloužila pro obě církve až do r. 1878. V r. 1928 byl postaven katolický kostel, zasvěcený sv. Martinu, sv. Cyrilu a Metodějovi. Tato moderní stavba, která vévodí celé obci, byla projektována ždánickým rodákem Antonínem Mendlem a prošla v posledních letech generální opravou. V roce 2001 byla prohlášena kulturní památkou. V roce 1965 si občané postavili kulturní dům, který byl během let doplněn o výstavbu sportoviště, dětského hřiště a přírodního jeviště. V patře kulturního domu byla vybudována ubytovna s 5 pokoji a s 14 lůžky. Obcí, ve které je stále živé vinohradnictví a je řada vinných sklepů, prochází kyjovská vinařská stezka, která spojuje okolní vinařské obce. Společenský život v obci vychází hlavně z dochovaných tradic. Kromě tradičních plesů se dodržují ostatkové a velikonoční zvyky, pravidelně se uskutečňují dožínkové slavnosti, velkou událostí jsou Martinské hody. I doba vánoční je příležitostí pro společná setkání a na závěr roku se pravidelně pořádají koncerty a živý Betlém. Obec má v současné době 825 obyvatel.

• Obec Násedlovice, č. 129, 696 36 Násedlovice
• Tel: 518 631 428
• E-mail: nasedlovice@iol.cz
• www.obecnasedlovice.cz

Obec Uhřice leží v malebném údolí pod svahy přírodního parku Ždánický les, po obou březích potoka Vápenky. Nepřehlédnutelným prvkem okolní přírody je kopec Romanov. Obec zaujímá katastr 708 hektarů. Podle statistiky v ní trvale žije asi 700 občanů. Terén se svažuje od severu k jihu. Kdy byla obec založena se nedá přesně zjistit, ale bezesporu patří k nejstarším na Moravě. Za husitských válek získal obec kališnický rod Racků, jemuž patřila až do r. 1545. Jeho poslední dva vladykové byly pak pohřbeni v hrobce pod dlažbou uprostřed chrámové lodi kostela. V hrobce jsou uloženy i ostatky Jana Kryštofa Jagera z Puysbrunu, který se zasloužil o vybudování fary v obci a současně nechal zhotovit hliněný terenbakl – vzácné hrnčířské habánské dílo. Tento je uložen v kostele. K Uhřicím patří i osada Janův dvůr (asi 3 km JV od obce), která však vznikla až v 19. století kolem Nového dvora, který v těchto místech zřídil kníže Liechtenstein. V těchto místech, tehdy ještě nazvaných Spálený mlýn, se 4. prosince 1805 sešli po bitvě u Slavkova představitelé válčících stran (Napoleon I. Bonaparte, František I. – Alexandr I. jednání odmítl). Na počest tohoto jednání byla zasazena pamětní deska. Dávnou minulost vesnice připomíná především kostel, zasvěcený sv. Janovi. Vzácným darem pro občany i návštěvníky obce je bezesporu okolní příroda, zvláště les, který láká k vycházkám v každé roční době. Jistě krásu přírody i členitost terénu dokáží vychutnat též milovníci jízdy na kole, kteří budou projíždět po cyklostezce, která prochází katastrem obce. Současné Uhřice se mohou pochlubit dobrou vybaveností. Obec je plynofikována, v celé obci je zaveden vodovod, má vlastní čističku odpadních vod, základní a mateřskou školu, hasičskou zbrojnici a kulturní dům. V současnosti se rekonstruují silnice a cesty pro pěší, byl opraven obecní úřad. Novou zeď dostal hřbitov kolem kostela z 13. století. Byl vybudován nový aquapark, který láká návštěvníky i ze vzdálenějšího okolí. Dále se v obci nachází fotbalové hřiště, ke kterému v roce 2001 přibyl sportovní areál v sousedství školy s tenisovým kurtem, volejbalovým hřištěm, minigolfem a pěkným prostorem pro další sportovní aktivity. Na svahu nad obcí se nachází lyžařská sjezdovka. Z národopisných a folklórních tradic se dodnes slaví tzv. košt vín, spojený s výstavou a to vždy v neděli před Velikonocemi. Dále pak v první dekádě listopadu se pořádají Martinské hody.

• Obec Uhřice, č. 177, 696 34 Uhřice
• Tel.: 518 631 630
• E-mail: starosta@uhrice.cz
• www.uhrice.cz

V úrodném kraji na úpatí Ždánického lesa leží obec Žarošice. Historie Žarošic sahá hluboko do minulosti. Z archeologických nálezů je prokázáno prehistorické osídlení i osídlení z doby velkomoravské. První písemná zmínka o vesnici pochází z r. 1220, kdy český král Přemysl Otakar I. daroval ves Žarošice velehradskému klášteru řádu cisterciáků. V roce 1322 koupila vesnici královna Eliška Rejčka (vdova po králi Václavu II. a Rudolfu Habsburském) a ve své závěti z r. 1330 darovala vesnici Žarošice klášteru cisterciaček na Starém Brně. Toto zboží jim patřilo čtyři a půl století. Na katastru Žarošice ležela v předhusitském období i vesnička Kvášov, na jejím území vznikly polní tratě Klášov, Klášůvky. Počátkem 19. století po bitvě u Slavkova – bitvě tří císařů – 2.12.1805 se přes Žarošice stahovala poražená rakouská a ruská vojska. V Žarošicích nocovali rakouský panovník František I. a ruský car Alexandr I. 4.12.1805 se sešli s francouzským císařem Napoleonem Bonapartem u Spáleného mlýna (dnešní Janův Dvůr) a dohodli podmínky příměří. Mírová smlouva byla podepsána 29.12.1805 v Bratislavě. Ze slavkovského bojiště byl na Silničnou do rodiny Malíkovy (dům č.p. 1) přivezen těžce zraněný pobočník ruského cara Alexandra I. (zeť generála Kutuzova) hrabě Tiesenhausen. Ten zde podlehl zranění a byl pohřben. Na místě jeho hrobu postavili železný kříž, který tu dodnes stojí. Tělesné pozůstatky zemřelého si jeho rodina později odvezla do Ruska. V 19. století patřila vesnice k panství Lichtenštejnů až do roku 1918, do vzniku Československé republiky. Nedaleko Silničné byly zřízeny lázně s léčivou vodou. Za abatyše Marie Rosy Wegemannové, v r. 1712 byly rozšířeny i o ubytovací prostory. Kolem lázní vznikla osada, nazvaná r. 1719 Rosenthal – Růženino údolí – dnešní Zdravá Voda. Už v době předhusitské měly Žarošice kostel i faru. Blízko Žarošic na Viničné hoře (dnešní území Silničné) postavily cisterciačky kostel s klášterem. Eliška Rejčka darovala tomuto kostelu nádhernou gotickou sochu Panny Marie s Ježíškem – nazývanou Stará Matka Boží. V roce 1782 byl klášter zrušen. 11. září 1785 ve večerních hodinách byla mariánská socha v průvodu mnoha věřících přenesena ze Silničné do Žarošic. Věřící nesli v průvodu rozsvícené svíce, jejichž světlo tvořilo „zlatý pás“ za mariánskou sochou. Odtud název Zlatá sobota. Každoročně až do dnešních dnů se v Žarošicích koná pouť na připomínku této události. Zdivo kostela a kláštera na Viničné hoře časem rozebrali obyvatelé Žarošic, Silničné na stavbu svých rodinných domů. Dnes bývalou rezidenci připomíná malá kaple na Silničné. 8. září 2010 byl na cestě ze Žarošic do Zdravé Vody posvěcen nádherně řezbářsky zdobený šestimetrový dřevěný kříž. Vesnice Žarošice je vzdálena od Kyjova 17 km a od Brna ji dělí 37 km. K ní patří i osady Silničná a Zdravá Voda. Žije tu 1030 obyvatel. Ze Žarošic je velmi dobré spojení autobusem do Kyjov, Hodonína, Slavkova a Brna. V obci se nachází obecní úřad s matrikou, poštovní úřad, farní úřad, kostel sv. Anny. Děti zde navštěvují mateřskou i základní školu. Nachází se tu zdravotní středisko, lékárna, knihovna, muzeum a komunitní centrum. Občané se druží ve společenských i kulturních organizacích – Svaz dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení, sportovní klub, Historicko-vlastivědný kroužek aj. Tradičně se slaví hody, ale vytvářejí se i nové tradice jako např. košt vína (v květnu), košt klobásků (v únoru) apod. OÚ podporuje výstavbu nových rodinných domů, kde žijí převážně mladé rodiny, jejichž děti se stanou budoucností vesnice.

• Obecní úřad Žarošice, č. 14, 696 34 Žarošice
• Tel. 518 631 530
• E-mail: obec.zarosice@tiscali.cz
• www.zarosice.cz

Město Ždánice se rozkládá ve zvlněné krajině na jižním úpatí Ždánického lesa, v nadmořské výšce 226 metrů. Severně od obce přechází les v zemědělskou krajinu se sady a vinicemi, jižně od Ždánic se rozprostírají pole. Ve Ždánicích se stékají dva potoky – Trkmanka a Ždánický potok. Katastrální rozloha Ždánic zaujímá 2082 ha, z toho je 977 ha lesů, 652 ha orné půdy, 33 ha zastavěné plochy a zbytek tvoří sady, zahrady, vinice, travní porosty a ostatní plochy. Město je členem mikroregionu Ždánicko a dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví. Z kulturních památek zaujme návštěvníky zámek a v něm expozice Vrbasova muzea s 19-ti stálými expozicemi velmi cenných i kuriózních historických předmětů. Dále jsou to kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl v 18. stol. přestavbou starší mariánské kaple, obecní zvonice ze začátku 19. století se zvonem z roku 1540, který pochází ze zaniklého kostela sv. Bartoloměje, hvězdárna, kaplička P. Marie, či další památky. V zámeckém parku se nachází stoletý psí hřbitov a řada vzácných dřevin. Blízko parku nalezneme architektonicky zajímavou budovu Seidlovy vily s prvky historicismu a modernismu, ve které se v současné době nalézá Síň sportů. Ždánice žijí bohatým folklórním a sportovním životem. Působí zde Mužský sbor ze Ždánic, ženský sbor Ženičky, národopisné soubory Ždáničan, Chasa ze Ždánic a dětský národopisný soubor Ždáničánek a cimbálové muziky Hradisko a Dětská cimbálová muzika. K pravidelným akcím, které organizují folklorní soubory, patří Hody po staru, májová veselice, koncerty v místním kostele aj. Velké oblibě se těší také Ždánický histopedál, soutěžní přehlídka historických kol, který se koná vždy v srpnu v zámeckém parku. Ve Ždánicích je možno navštívit městské koupaliště, fotbalové, volejbalové a hokejbalové hřiště, veřejnosti slouží i víceúčelové sportoviště u Masarykovy základní školy a tenisové kurty poblíž zámeckého parku. K cykloturistickým i turistickým výletům v každém ročním období přilákají krásy zdejšího lesa, který byl roku 1996 vyhlášen přírodním parkem, v němž se nachází Naučná stezka Ždánickým lesem s výchozím bodem ve Ždánicích. Zájemce o přírodu jistě zaujme přírodní rezervace U Vrby a lokalita ve Šraňkách s cennými trávníky, v nichž se vyskytuje řada vzácných druhů motýlů. Ždánickým lesem procházejí cyklostezky č. 473 (směr Rajhradice – Koryčany) a 507 (směr Moravský kras), lze se v něm také připojit na Kyjovskou vinařskou stezku a Moravskou vinnou stezku. V současné době mají Ždánice cca 2720 obyvatel.

• Město Ždánice, Městečko 787, 696 32 Ždánice
• Tel.: 518 633 615-17

První písemná zmínka o obci pochází již z r. 1131 v souvislosti s břeclavským kostelem, který byl majetkem olomouckého biskupství. Původně se obec rozkládala východně od stávající polohy v trati Želítky. V polovině 13. století došlo k novému velkému osídlení. Proto v této době byl v obci založen i kostel a hlavní centrum obce se přesunulo do polohy, která odpovídá současnosti. Panství střídalo často majitele. V době, kdy byl majitelem Ctibor Vranovský z Vranova (od r. 1530) byla obec vypleněna. V průběhu třicetileté války podle pozdějších písemných pramenů obec „zašla ohněm, mečem a nemocí“. Ani další období nepřinesla pro obec zklidnění. Jednalo se především o tatarské vpády ve druhé polovině 17. století. Nejstarší památkou v obci je kostel sv. Jakuba, jehož historie sahá až do poloviny 13. století. V počátku 18. století byl původní kostel vypleněn a znovunobnoven byl v letech 1721 až 1732. Nejstarším pozůstatkem původního kostela je gotický presbytář s vítězným obloukem. V budově školy (původní stavba již z r. 1897) bylo zřízeno muzeum, kde najdeme zajímavosti z historie a života místních obyvatel. V katastru obce se nachází národní přírodní památka „Na Adamcích“ s nejpestřejší ukázkou rostlinstva a živočišstva moravské stepi. Dále v katastru obce najdeme dančí farmu, čítající cca 400 ks této zvěře. Mezi nejvýznamnější kulturní akce v obci patří každoročně ochutnávka vín, ostatková zábava s pochováváním basy a v červenci pak Svatojakubské krojované hody. V obci žije v současné době 530 obyvatel.

• Obecní úřad Želetice, č. 189, 696 37 Želetice
• tel.: 518 622 725
• www.zeletice.cz