Jméno naší vesnice je odvozeno od osobního jména Sedlata, znamená to tedy, že naši předkové byli poddanými muže tohoto jména. Nejstarší zmínka o Násedlovicích je z roku 1327, kdy patřily klášteru královny Elišky Rejčky na Starém Brně. Tohoto roku je klášter vyměnil s Černínem z Popie a osadu Stanoviště u Tišnova.

Už v roce 1376 však dědicové Černínů prodali Násedlovice několika pánům, z nichž Erhart z Drohotuš osadu opět v roce 1358 spojil. Páni z Drahotuš drželi Násedlovice do roku 1415 a pak se vlastníky panství stali postupně Znata z Melic, Břeněk Švihovský z Riesenburku, Markvart z Malenovic a Prakšic.

Násedlovice byly sídlem nižší šlechty, protože zda stávala také tvrz a panský dvůr (skupina domů v obci se dodnes nazývá Pode dvorem). Pověst vypráví, že z tvrze vedla podzemní chodba pod údolím až na protější kopec zvaný Palác.

Zajímavé jsou také hospodářské poměry na násedlovském panství v této době. Zmiňme se alespoň o zřízení rybníků v údolí potoka zvaného Trkmanka. Tyto rybníky ( zřejmě dva ) vznikly někdy před rokem 1376 a přinášely majitelům panství vysoké výnosy. Později zůstal rybník jen jeden, zvaný Boudný. Na ochranu ryb byla u něj zřízena chata správce (hlídače) - haltýř.

Tento název se dosud udržel pro dva domy stojící o samotě za potokem. Rybník byl vysušen v letech 1820 - 1825.

Za válek Jiřího z Poděbrad (1458 - 1471) s Matyášem Korvínem zanikaly sousední vsi, které ležely v blízkosti dnešních Násedlovic. Byly to Staré Násedlovice (také Stará ves), které se nacházely západně od dnešní obce, nad dambořskou zastávkou. Dále to byla vesnice Schönhof, nacházející se v prostoru mezi Nenkovicemi a Násedlovicemi. Třetí vesnicí byl Schönstrass, poměrně veliká osada ležící jižně od Násedlovic v údolí Trkmanky. Vesnice se nacházela na konci rybníka, v místech, kde se dnes polím říká Vsiska (rybník byl vypuštěn počátkem 19. století). Osada měla také svůj kostel na návrší (název se uchoval - říká se Kostelisko). Staří pamětníci vypravovali, že mnohokrát při orání objevili zbytky hřbitova kolem kostela, sklepy a různé nářadí.

V roce 1437 koupil Schönstrass Markvart z Malenovic a Prakšic, který k nim v roce 1446 připojil také Násedlovice.

Po jeho smrti se o dědictví podělily jeho dcery, z nichž Ofka měla za manžela Jana za Zástřizl. Ten v roce 1492 získal obě osady. V držení pánů ze Zástřizl zůstaly Násedlovice do roku 1558, než je prodali Albrechtu Černohorskému z Boskovic a jeho bratru Janu Šemberovi. Tehdy už okolní tři vsi byly pusté a tvrz v Násedlovicích neobydlená, poslední zmínka o ní je z roku 1626.

Šembera z Boskovic, který vlastnil také Ždánice, prodal r. 1565 Násedlovice Oldřichu z Kounic a ten připojil k panství ždánskému. Majetek Kouniců byl však pro účast Karla Kounice na protihabsburskému povstání v letech 1618 - 1620 (bitva na Bílé hoře) konfiskován. A tak jejich ždánské panství, tzn. i Násedlovice, dostávají nového majitele - Maxmiliána z Lichtensteina.

Lichtensteinové se stali pro dalších několik století největšími pozemkovými vlastníky na Moravě (92 000 ha lesů, 18 000 ha polí). Teprve v roce 1869 pronajal Jan II. z Lictensteina (1840 - 1929) statky ždánskáho panství (kromě lesů) a také cukrovar kelčanskému cukrovarnickému konsorciu, jehož členem byl také Ignác Seidl. Když pak probíhal po I. světové válce pozemková reforma, získal tento majetek Lichtensteinů doktor Ervin Seidl (majetek byl pak konfiskován Benešovými dekrety po II. světové válce). Z násedlovského dvora, k němuž patřilo 546,50 ha zemědělské půdy, byl během pozemkové reformy vytvořen statek o rozloze 117,50 ha. Zbývající půda byla rozdělena mezi 318 uchazečů.

K tomuto stručnému pohledu do historie ještě doplníme několik zajímavých údajů, jak se vyvíjel název naší obce. Zápisy z roku 1492 uvádějí jméno "na Sedloiczích", v roce 1553 se již obec píše "Nasedlowicz" a "Nasedlowycz", později též "Násedlowitz".

Od roku 1699 obec používala pečeť s těmito znaky" klas, hrozen, strom, radlice, kosíř a s nápisem "Diedina Násedlowitz". Pečeť byla používána až do 60. let 19. století ale znaky na ní byly zjednodušeny a nápis změněna německý "Das Dorf Nasedlowitz 1699".

Na tomto místě se ještě zmíníme o stavebních památkách v obci. Nejstarší je zřejmě zvonice postavená v roce 1825. Užívali ji tehdy příslušníci obou násedlovských náboženských vyznání, katolického i evangelického. V roce 1878 si obyvatelé evangelického vyznání postavili zvonici novou. Naproti ní byla v roce 19-896 postavena evangelická modlitebna.

Zvony z původní zvonice byly přeneseny v roce 1928 na novou kostelní věž. V roce 1931 nechal pan František Rybníkář tyto zvonici vlastním nákladem upravit na kapli, byl sem umístěn obraz Mistra Köhlera sv. Václav a kaple byla slavnostně vysvěcena.

Obci vévodí katolický kostel, dostavěný a vysvěcený v roce 1928. Byl zasvěcen sv. Martinu a sv. Cyrilu a Metoději. Postaven byl podle plánů ždánského rodáka dr. Mendla.

Zemřelí z Násedlovic byli ještě v minulém století pochováni bez rozdílu náboženství na hřbitově postaveném v roce 1831. Po roce 1857 došlo k oddělení hřbitovů podle náboženského vyznání. Obě pietní místa jsou dnes pěkně upravena zelení a pečlivě udržována.Uvnitř obce i v polích kolem se nacházejí kamenné kříže, které dali vybudovat naši předkové. Jejich potomci se o tyto památky starají, opravují je, stejně jako např. kapličku se sochou sv. Jana Nepomuckého nebo boží muka na cestě směrem ke Krumvíři.

První školní budova byla v Násedlovicích postavena v roce 1807. V roce 1888 byla rozšířena na jednopatrovou. K ní přibyla ještě nová škola (v roce 1908), která se v roce 1947 změnila na školu mateřskou.

Našli bychom jistě ještě mnoho zajímavého v historii naší obce. Mnohé je uchováno v obecní kronice, případně v dřívějších publikacích ke sjezdům rodáků, mnohé však zůstává pouze ve vzpomínkách pamětníků.

Život rodné obce není některým lidem lhostejný, a tak se vám můžu svěřit s velmi příjemným překvapením. Připravil ho pro naši obec násedlovský rodák pan Václav Hanák, který v současné době bydlí v Brně.

Zavolal, že by se se mnou rád setkal v pátek 6.července a že by mně rád předal pečeť a pečetidlo, které sám vyrobil podle předlohy uložené v MZA Brno, Josefínský katastr sgn. Jč.1249 červená řada, pečeť Násedlovice z roku 1699.

Od tohoto data obec používala pečeť s těmito znaky: klas, hrozen, strom, radlice, kosíř s nápisem "Dědina Nasedlowitz". Pečeť byla používána až do 60. let 19. století, ale znaky na ní byly zjednodušeny a nápis změněn na německý "Das Dorf Nasodlowitz 1699". Pan Hanák vyrobil nejen pečeť, ale také stojánek, ve kterém se naše pečeť dobře vyjímá na mém pracovním stole   . Také mně názorně předvedl, jak se dá pečeť vyrobit a užívat, na pamětní listy při vítání občánků a dalších slavnostních příležitostech. Na otázku, co jsme dlužni, se pan Hanák zasmál a řekl: "To je můj koníček, to jsem vyrobil pro svou rodnou vesničku a abyste paní starostko věděla, nechal jsem si namalovat i dominantu naší obce, kostel sv. Martina z pohledu od Žarošic. Tento obraz visí na čestném místě v mém brněnském bytě". Pan Václav Hanák měl připravenou fotografii tohoto obrazu, abych i já se mohla radovat z krásy naší vesničky.

Proto bych chtěla moc a moc poděkovat za jeho lidský, skromný a hlavně v dnešní době nezištný přístup a za dobrý nápad, který se mu podařil zrealizovat. Tady se potvrdilo známé přísloví: Kdo ze srdce dává, dvakrát dává.

Vlasta Mokrá - starostka obce